Počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2019 vzrostl o 44,1 tisíce na 10,69 milionu. Veškerý přírůstek zajistila zahraniční migrace, přirozenou měnou populace nepatrně ztratila. Živě narozených dětí meziročně mírně ubylo, počet sňatků se naopak dále mírně zvýšil.

„Počet obyvatel Česka se loni zvýšil o 44 tisíc na 10,694 milionu. Šlo o nejvyšší přírůstek za posledních jedenáct let. Populační růst byl způsoben výhradně zahraniční migrací a více než
40 % celkového salda zahraničního stěhování tvořila migrace Ukrajinců. Těch u nás v loňském roce přibylo 18 tisíc,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

„V roce 2019 uzavřeli obyvatelé České republiky 54 870 manželství, o 400 více než v roce 2018. Počet sňatků rostl již šestým rokem v řadě a dosáhl druhého nejvyššího počtu od roku 2001. Bohatší na sňatky byl pouze rok 2007. Růst zájmu o sňatky je přitom zaznamenáván jak mezi svobodnými snoubenci, tak i mezi rozvedenými,“ doplňuje Michaela Němečková
z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Obyvatelům ČR se během roku 2019 živě narodilo 112,2 tisíce dětí, o 1,8 tisíce méně než v roce 2018. Meziročně nižší byl jak počet dětí narozených ženám v prvním pořadí, tak počet dětí druhorozených a dětí narozených ve třetím a vyšším pořadí. Podíl dětí narozených mimo manželství se druhým rokem v řadě snížil, když v roce 2019 dosáhl 48,2 %. Vdané ženy porodily celkem 58,1 tisíce živě narozených, svobodné ženy 49,1 tisíce, rozvedené a ovdovělé ženy dohromady 5,0 tisíce. Nejvíce dětí porodily ženy ve věku 30 let, více jak třetinu rodiček představovaly ženy ve věku 28 až 32 let. Plodnost žen zůstala v roce 2019 na obdobné úrovni jako v roce 2018, když dle předběžných výsledků dosahovala úrovně 1,71–1,72 dítěte na jednu ženu. V pozadí nižšího počtu narozených tak stojí změny ve věkové struktuře žen v reprodukčním věku.

Počet zemřelých v roce 2019 dosáhl 112,4 tisíce a byl tak o téměř 600 nižší než v roce 2018. Meziročně méně bylo zemřelých žen (55,0 tisíce), počet zemřelých mužů (57,3 tisíce) stagnoval. Nejvyšší byl počet úmrtí v lednu (10,4 tisíce) a nejnižší v září (8,7 tisíce). Nejpočetnější pětiletou věkovou skupinu tvořili u zemřelých nadále 85–89letí, a to jak v úhrnném pohledu, tak u žen.

U zemřelých mužů převažovali, stejně jako v předchozích čtyřech letech, 70–74letí. Před dosažením jednoho roku věku zemřelo celkem 288 dětí. Kojenecká úmrtnost se meziročně nezměnila, zůstala na úrovni 2,6 ‰.

V průběhu roku 2019 bylo obyvateli Česka uzavřeno 54,9 tisíce sňatků, o 400 více než o rok dříve. Počet sňatků se zvýšil šestým rokem v řadě, více sňatků bylo jak u svobodných, tak u rozvedených a ovdovělých osob. Nejvíce svatebních obřadů se konalo v červnu (10,8 tisíce), který nabídl pět sobotních termínů. Z pohledu pětiletých věkových skupin snoubenců mezi nevěstami převažovaly ženy ve věku 25–29 let, zatímco u ženichů byli nejpočetnější 30–34letí.

Počet rozvodů byl v roce 2019 meziročně o necelých 200 nižší, celkově bylo registrováno 24,1 tisíce rozvodů. Polovina rozvodových řízení byla zahájena na základě společného návrhu manželů. Větší část rozvodů, 59 %, ukončila manželství, kde žily nezletilé děti. Celkem bylo zasaženo rozvodem 22,6 tisíce nezletilých dětí. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 4 letech od uzavření manželství.

Podle předběžných údajů bylo během roku 2019 evidováno 31,8 tisíce potratů, o 1,2 tisíce méně než v roce 2018. Čtyřicet procent potratů bylo samovolných (12,7 tisíce), 56 % indukovaných (17,7 tisíce) a ve 4 % šlo o ukončení mimoděložního těhotenství (1,3 tisíce). Pětina umělých přerušení těhotenství byla indukována ze zdravotních důvodů. U samovolných potratů převládaly ženy bezdětné, zatímco u indukovaných potratů byly nejpočetnější ženy se dvěma živě narozenými dětmi.

V průběhu roku 2019 se ze zahraničí do České republiky přistěhovalo celkem 65,6 tisíce osob (o 7,4 tisíce více než o rok dříve) a 21,3 tisíce se jich naopak z Česka vystěhovalo (meziročně o 1,8 tisíce více). Zahraničním stěhováním tak vzrostl počet obyvatel České republiky o 44,3 tisíce. Vyšší přírůstek obyvatel zahraničním stěhováním byl naposledy zaznamenán v roce 2008. Přes 40 % salda připadlo na občany Ukrajiny (18,2 tisíce), druhé nejvyšší bylo saldo občanů Slovenska (4,6 tisíce) a třetí občanů Ruska (2,7 tisíce). Statistika zahraničního stěhování občanů České republiky v roce 2019 zaznamenala 2,2 tisíce přistěhovalých ze zahraničí a naopak 3,8 tisíce vystěhovalých.