Důchodci ve věku nad 65 let mají v průměru závazky ve výši přes 27 tisíc korun. Často se ovšem jedná o dluhy, ke kterým se senioři zavážou kvůli svým dětem a vnoučatům.

Údaje vyplývají ze statistiky společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. Nejvíce dlužníků ve věku nad 65 let pochází z Ústeckého a Moravskoslezského kraje (shodně kolem 13 %), nejméně pak z kraje Zlínského (2 %).

Průměrný dluh žen v důchodovém věku činí 26 100 korun, zatímco u mužů je to 28 800 korun. Pokud by si důchodce s průměrným českým důchodem ve výši necelých 11 000 korun ponechal pouze životní minimum (3 410 Kč) a ze zbytku penze splácel dluh, trvalo by umoření závazku bezmála 4 měsíce. Jiný příjem než penzi důchodci zpravidla nemají – podle údajů ČSÚ je ve věku 65–69 let zaměstnáno pouze 15,6 % mužů a 7,9 % žen.

„Staří lidé chtějí být své rodině užiteční a pro své děti nebo vnoučata by udělali cokoliv. Proto se často nechají přesvědčit, aby na sebe vzali úvěry svých příbuzných, kteří si z různých důvodů nemohou půjčit peníze sami. S takovými příběhy se naši poradci bohužel setkávají denně,“ říká Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK, a dodává: „V případě, že děti nebo vnoučata přestanou dluh splácet, dostávají se senioři do naprosto kritické situace. Z našich údajů přitom vyplývá, že až 20 % zadlužených osob, které mají problémy se splácením svých závazků, si svým jménem půjčilo peníze pro někoho jiného.“

Exekuce hrozí i důchodcům

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci loňského roku evidovala bezmála 80 tisíc exekucí včetně insolvencí na vyplácené důchody. Jejich počet meziročně stoupl o 6,21 %. Věřitelům důchodců vyplatila ČSSZ v minulém roce 1,84 miliardy korun. Ve 44 tisících případů ČSSZ evidovala tzv. exekuční titul na důchod, který je tak nízký, že z něj nelze provádět srážky. Neschopností splácet dluh samozřejmě nezaniká, ČSSZ exekuční rozhodnutí eviduje a pravidelně vyhodnocuje schopnost splácet a výši srážek.

Důchodci chtějí pracovat – často ale nemohou

Podle ČSÚ pracuje v České republice kolem 70 tisíc lidí ve věku 65–69 let. Více než pětina (21,5 %) neaktivních důchodců do 70 let (což je bezmála čtvrt milionu lidí) si přála v době odchodu do penze dále pracovat. Každý dvacátý neaktivní důchodce zároveň uvádí, že hlavní příčinou odchodu z aktivního života byla ztráta práce a nemožnost najít jiné zaměstnání. Ze zdravotních důvodů odchází do důchodu kolem 7 % pracujících v důchodovém věku. Přes 80 % pracujících důchodců uvádí jako důvod svého zaměstnání finanční zajištění.

Jak si bezpečně půjčit v rodině?

„V první řadě bychom si v okruhu rodiny, přátel a kamarádů peníze vůbec půjčovat neměli. Vztahy a přátelství, které usilovně celý život budujeme, mohou být během chvíle zničeny. Pokud se přítel, kterému jsme půjčili peníze nebo poskytli ručení, dostane do problémů a nebude splácet své závazky, může to velmi rychle potopit i nás samotné. Finanční výpomoci zničily už nejednu rodinu či vztah. Pokud si totiž vezmeme půjčku pro někoho jiného, ale na své jméno, musíme ji nakonec splatit sami,“ upozorňuje Markéta Fixová.

Rozhodneme-li se přece jenom peníze půjčit, měli bychom zjistit, jaké má dotyčný příjmy a výdaje a zda dokáže půjčku splácet (úplně stejně by to udělala jakákoli banka). Je vhodné sepsat písemnou smlouvu o peněžité zápůjčce a vyplnit osobní údaje ve smlouvě podle občanského průkazu. Ve smlouvě je třeba uvést, jaká částka byla zapůjčena, termín na vrácení peněz a zda je zápůjčka úročená. U vyšších částek není na škodu využít služeb advokáta.

Pokud dlužník měl peníze již vrátit, ale nečiní tak, zkusme se s ním nejdříve potkat a domluvit se na řešení situace. Připomeňme mu, že je se splátkami po termínu. Pokud tuto žádost nevyslyší, můžeme podat žalobu na soud. Jako zajištění zápůjčky je možné nechat dlužníka podepsat směnku.