Ty nejlepší tradice bývají inspirací k řadě zajímavých počinů. Velikonoce jsou především nejdůležitějšími křesťanskými svátky, ale také velkou lidovou oslavou příchodu jara. O tom druhém svědčí i nebývalé množství místních pojmenování pro předmět, který je se svátky jara neodmyslitelně spjat - umě spleteným vrbovým proutkům, se říká:pomlázka, mrskačka, žíla nebo třeba hodovačka... Ale těch pojmenování je mnohem více. Některá známější, některá méně známá. Některá krajová, některá jen místní nebo dokonce jen spojená s nějakou rodinnou či rodovou tradicí.

Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově, kde je vystavena třeba pomlázka dlouhá 583 cm (kterou lze přetáhnout 15 dívčích zadečků najednou - vyzkoušeno) vyhlašuje pro všechny pokus o společný zápis do České knihy rekordů: Nejvíc místních pojmenování pro pomlázku.

Napište do konce dubna na e-mailovou adresu: muzeum@dobryden.cz, jak se pomlázce říká u Vás (uveďte: pojmenování pomlázky, popř. i zdůvodnění, Vaše město, obec, či oblast, kde se takto pomlázce říká a chcete-li, pak i svůj kontakt, vybrané přispěvatele odmění muzeum novou Českou knihou rekordů a vstupenkami do Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově, kam můžete své návrhy zanést i osobně a v jeho expozici obdivovat mimo jiné i řadu velikonočních exponátů.

Jsou zde například vystaveny nejmenší lidově zdobené kraslice, nejmenší pomlázka z 8 vrbových proutků (4,5 mm), pozoruhodné "vejce bez vejce", kraslice poskládaná ze stovek malých křepelčích vajec nebo unikátní vajíčko ze sirek. Jedná se o zvětšeninu velikonoční kraslice vykládaného rozžehlenou slámou. Zhotovení tohoto nevídaného exponátu stálo autora - Tomáše Kordu 674 hodin čistého času práce. Na zcela ojedinělé vajíčko spotřeboval 4877 sirek a 9988 zápalkových hlaviček.